…něco občas není tam, kde to má být, nebo není tak, jak má být, nebo není tím, čím se zdá být? Zkrátka jsou leckteré věci divně.

Mořští živočichové v českých řekách

Labe, Ohře a Vltava jsou české řeky, jež hostí kraby čínské, kteří k nám připutovali – ano, z Číny! Tento druh kraba patří mezi živočichy pravidelně podstupující takzvanou katadromní migraci. To znamená, že migrují ze sladkých vod do moří za účelem rozmnožování. Když dosáhnou věku dvou let, vydávají se z moře proti proudu řeky do vnitrozemí a tam další tři roky dospívají. A opět se po proudu vrací do moře, kde dají život novým mladým krabům. Krab čínský se dostal do Evropy po Severním moři. V Čechách se objevil poprvé ve třicátých letech 20. století, poté v padesátých letech nastal útlum výskytu a v devadesátých letech počet těchto krabů znovu stoupl. Byli pozorováni i v povodích na jižní Moravě, není však jasné, jak se tam dostali.

Tvůrčí síla zemětřesení

Wellington, hlavní město a významný přístav Nového Zélandu, byl založen anglickými osadníky v roce 1840 a jedná se o nejjižněji položené hlavní město na světě. Za vznik obchodního centra vděčí toto město zemětřesení, které je postihlo v lednu 1855, právě když v něm probíhaly oslavy patnáctého výročí jeho založení. Síla zemětřesení dosáhla 8,2 stupně Richterovy škály a vyvolala vlnu tsunami vysokou deset metrů. Kromě toho, že vlna srovnala přístav se zemí, došlo vlivem zemětřesení také k vertikálním posunům zeminy až o tři metry. Přístavní oblast, která bývala zaplavená, se náhle vynořila z vod. Kamenné budovy věznice a banky byly zničeny. Ulice Lambton, jež do té doby vedla podél pobřeží a byla často zaplavována přílivem, se po zemětřesení ocitla o několik metrů výše a o 250 metrů hlouběji ve „vnitrozemí“ města. Stala se tak dnešním srdcem obchodního centra Wellingtonu.

Aztécké stavby na Kanárech

Je-li pro vás cesta do Jižní Ameriky příliš dlouhá a toužíte spatřit něco z aztécké historie, můžete to vyřešit návštěvou Tenerife, jednoho z Kanárských ostrovů. Na jeho východním pobřeží se totiž nachází šest stupňovitých pyramid podezřele podobných těm, které stavěli právě Aztékové. Archeologové si stále lámou hlavu tím, jak a proč se na Tenerife pyramidy dostaly. Mnoho těchto staveb bylo dříve po celém ostrově, ale lidé je rozebrali na stavební materiál, nikdo totiž netušil, jakou mají významnou kulturně historickou hodnotu. Na počátku devadesátých let 20. století zkoumal pyramidy proslulý norský badatel Thor Heyerdahl, který potvrdil, že se nejedná o lecjaké haldy kamení. Všechny mají schody na západní straně a ráno v den zimního slunovratu lze po nich stoupat přímo vstříc vycházejícímu slunci. V den letního slunovratu plošina největší pyramidy skýtá výhled na západ slunce dvakrát po sobě. Slunce nejprve zapadne za vrchol vysoké hory, poté se znovu objeví na straně svahu a znovu zapadne za nižší horu. Stáří těchto staveb se rovněž zatím nepodařilo přesně určit. Podle jednoho pramene byl ostrov neobydlený až do roku 600 př. n. l., kdy na něj přišli Féničané, ale tou dobou tam údajně již byly ruiny obrovských staveb.

Italská kuchyně v Izraeli

Izraelské město Tel Aviv se honosí řadou předností a prvenství, za nimiž se vypravuje mnoho turistů, přestože jde o čtrnácté nejdražší město na světě. Tel Aviv byl založen v roce 1909 na předměstí arabského přístavního města Jaffa a stal se hlavním městem. Brzy se však rozrostl a Jaffu předstihl. Statut hlavního města měl do roku 1949, kdy se vláda rozhodla přesunout hlavní město Izraele do Jeruzaléma. Většina zemí na celém světě ale tento přesun neuznala a nadále považuje za hlavní město Tel Aviv – ne tak Česká republika, která změnu přijala, a tedy pro nás je hlavním městem Izraele Jeruzalém. Zůstaňme však v Tel Avivu. Nejen že v něm sídlí burza cenných papírů, výzkumná centra a významné firmy, ale je zde i mnoho galerií, kaváren a muzeí. Izrael má největší počet muzeí na obyvatele na světě a tři největší muzea sídlí právě v Tel Avivu. Abychom se však dostali také k té Itálii… Tel Aviv je zajímavý tím, že je v něm třetí největší koncentrace suši restaurací na světě (je jich přesně 100) a také tím, že italské ministerstvo zemědělství – ano, zde už bude ta italská kuchyně – prohlásilo italské restaurace v Tel Avivu za nejlepší italské restaurace na světě mimo území Itálie.

Celý článek najdete v čísle únor-březen