To je konzum, co? A právě proto bude letošní jaro jiné! Ode dne jarní rovnodennosti, až po poslední dny budeme vnímat měnící se přírodu, bzučení včel, zpěv ptáků a hlavně… budeme slavit tradice vytvořené generacemi před námi! A abychom, milé dámy, věděly, co slavíme, připomeneme si, co je co.
Tradice pravděpodobně oslavuje přechod z chmurné zimy do jarní radosti. Už od 16. století máte v tento den dovoleno utahovat si ze spousty lidí a potěšit své sebevědomí. Většina z nich si totiž na Apríla vzpomene až večer, takže jim to pravděpodobně v onu kouzelnou chvíli nedojde. Na toto spoléhá i většina internetových médií. Ta se každoročně domlouvají na vypuštění stejné aprílové zprávy. O podobný zásah se pokusily například servery MobilMania a Mobil se zprávami o přidávání IMEI kódu telefonu na nové občanské průkazy, čímž se jim podařilo zmást nemalou část svých klientů.
Velikonoce připadají podle koncilu Nikajského na první neděli po prvním jarním úplňku, letos tedy na 24. dubna. Jedná se o nejdůležitější křesťanský svátek, který je spjat se zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. K tradičním symbolům patří beránek, kříž, svíce a vajíčka. Beránek symbolizuje Kristovu oběť, kříž Ježíšovu smrt, svíce neboli paškál je pak chápána jako znamení života a velikonoční vajíčka jako symbol nového zárodku a plodnosti. Podle lidové tradice dnes slavíme už jen Velikonoční pondělí, kdy darujeme koledníkům ozdobená vajíčka. Zvyklosti se ale kraj od kraje liší. V Anglii například přivazují ženy své muže k židlím a za propuštění požadují peníze, v Norsku se kromě malování vajíček v horách řeší například vraždy, takže jsou televizní kanály zahlceny detektivkami.