Všechny ženy mají křestní jméno. Lžou tedy muži o všech ženách? Jistě ne! Uveďme tedy titulek na pravou míru – muži lžou rádi o ženách, kterým vzal čas příjmení. A zůstalo jim jen jméno křestní, a všichni je tím jménem oslovují, a každým takovým oslovením se jejich příjmení propadá hlouběji a hlouběji do nenávratna.

Alternativní svět

Jiřinka Koulová je už jen Jiřinkou z účtárny. Jíťa Matyášková jen Jíťou průvodčí. Anča Holá je, jasně, jen Ančou produkční. Životem každého muže projde takových žen několik. Jejich příjmení se nikdy nedozvěděli a už ani nedozvědí, a protože bez příjmení jsou téměř neidentifikovatelné a nevystopovatelné, lze o nich říkat kdykoliv cokoliv. Lze o nich lhát, kecat, vymýšlet si. Jó, Jiřinka z účtárny, to byla baba! Ksicht Jolie, figuru jako z Playboye, a na stole pod sklem slogan Nešiďte se o nové zážitky, a postůjte s kolegy face to face i v horizontální poloze! (Opravdu? A nebyl to slogan doktora Janoty z právního? Jo, možná byl, ale k Jiřince se hodí líp, a legendu o ní pěkně opepří!). A produkční Anča? Chlapi, ta když vlítla pro štáb do hospody, zařvala na výčepáka - Tři panáky rumu!, na kameramany Očka - Padejte, bude lejt!, na herce -Scénář je svatej, za prokoktanou klapku stovka dolů!, za minutu je měla všechny na place a v sobě ty tři životabudiče. (Takových produkčních jako řemen jsou u filmu a v televizích desítky. Jedna ráda becherovku, druhá řve na herce, třetí je zlatá a dá vás odvézt domů taxíkem, i kdyby měla překročit rozpočet. Anča je zkrátka koncentrát všech produkčních světa, a proto i ona je nejen mezi kumštýři věčná! A bez příjmení, jen by jí v pověstech a bájích o ní překáželo!). A nezapomeňme na Jíťu. Tahle průvodčí byla přímo inventářem na trati Praha hlavák – Děčín. Chlápci, co jezdili služebně do Prahy nebo Kralup, jí familiérně přáli - Veselý vánoce, Jíťo, a i když s nimi jely jejich manželky v sobotu do Karlína na Polskou krev, neudrželi se a před průvodčí černovláskou místně či nemístně žertovali. Manželky neznalé poměrů na železnici je pak sjely pohledem, No Josefe, co to bylo? A Josefové a Petrové se zasmáli - Dyť to byla přece Jíťa! Přeloženo do češtiny - Hele, lásko, toho si nevšímej, Jíťa patří do mýho Alternativního světa, do kterýho ty nepronikneš ani omylem!

Musí to tak být

Muži takové ženy potřebují. Ne kvůli sexu, ne kvůli naplnění svých životní představ, tužeb a plánů. Ale kvůli jiným mužům. Čím víc žen bez příjmení v životě potkají, tím víc můžou zabodovat při veselých pánských jízdách, při klábosení na burze, při chlastačce po narození syna. Než dojde na fóry a anekdoty, je hodinka takových slezin věnována „příhodám ze života“ a vzpomínkám na roky bez letopočtů – a především pak vyvolávání těch vzrušujících a legendárních duchů, žen pouhopouhých křestních jmen.

Celý článek najdete v čísle duben-květen