Na všecko kašlu, hlavně když mám klid…! Slyšíte ho? Slyšíte JE? Tímhle mottem života nás totiž neobšťastňuje jeden chlap z miliónu. Takových jako on jsou celé čety, roty, armády!

Odprejsky

Týpek sedí u pivka v koutě hospody, tváří se kysele, a ať mluví jeho spolustolovníci (bývalí spolužáci, kámoši, kolegové z fachy) o čemkoli a vyjadřují k probíranému lecčemu svůj názor, po tázavém pohledu pěti párů očí - A co na to ty?, odpoví náš týpek shora uvedenými odprejsky. V tomhle slově jsem neudělal překlep ani já, ani můj počítač. Odprejsk je podstatné jméno, které vzniklo ze slovesa odprejsknout. Za odprejsky - Mně je všecko fuk / na všecko kašlu / hlavně když mám klid! - se totiž skrývá naštvané nevyslovené - Nechte mě bejt, odprejskněte! A ten chlap taky naštvaný je! A ne málo! Je naštvaný na každodenní cestu tramvají nebo autobusem do práce a zpátky, na Andulu, která mu dala teplý pivo a nedala pusu v předsíňce se dvěma šipkami. Vpravo → Pizoáry (to napsal vrchní, blbec!), vlevo ← Míse (to poradila vrchnímu Andula a dlouho se té výzdobě toaletního předpokoje smáli).

A nejvíc je náš kyselý ksicht naštvaný sám na sebe. Protože jeho životachtivému Já není fuk vůbec nic, na nic nekašle a klid ho dere. Bohužel však má v poslanecké sněmovně, zasedající v palici našeho antihrdiny málo křesel. Ve volbách (konaných zoufalým antihrdinou před 17 lety na zválené válendě), ve volbách, které mu měly odpovědět na otázku - Jak dál?, získalo totiž téměř celé dvě třetiny křesel jeho druhé Já, nerudné, zastydlé v pubertě, nevýbojné, urážlivé, nervózní a nejisté. A když máte takhle navrch, jedno třetinová opozice nemá šanci. Být to naopak, Andula už je dávno jeho milenkou / manželkou a možná i exmanželkou, protože životachtivé Já si nevyhlídlo jenom Andulku, ale i Sylvu a kliďánko by to suverénně válelo s oběma. Jenže poměr křesel dopředu neodhadneme, jak jsme volili, tak jsme volili, a náš týpek zkrátka volil pitomě. A teď to má a teď musí lhát, že mu je všecko fuk (a ostatní jeho odprejsky si už doplňte sami!).

Proč tak blbne?

Můžete namítnout, že týpek už holt má takovou nešťastnou povahu a že s tím nic nenadělá. Beru. Ale naštvané a především smutné zastírací lhaní a frflání v koutku hospůdky, kam chodí rád a kde je obden veselo, mu dny a noci nezmění. Po posledním mávnutí ruky ve dveřích III. cenové skupiny, ke kterému zamumlá - Nejlepší je dobře se vychrápat a všecko ostatní je mi ukradený!, většinou rychle vystřízliví.

Celý článek najdete v čísle červen - červenec