Kde se vzala, tu se vzala... Ba ne, tak jednoduché to nebylo. Než spatřily světlo světa vychytávky jako je kondom či hormonální pilulka, přišla na svět spousta našich nechtěných prapraprababiček a praprapradědečků. Pojďte s námi na výpravu do minulosti...

Nechtěné těhotenství bylo pro mnohé ženy odjakživa strašákem, ať už z ekonomických důvodů nebo prostě proto, že nemanželské dítě by je uvrhlo v nemilost společnosti. Nejvíc se zplození potomka nejspíš obávaly vykonavatelky nejstaršího řemesla na světě – prostitutky. A tak všichni vymýšleli, jak to udělat, aby žena mohla provozovat sex a přitom nepřijít do jiného stavu.

Krokodýlí trus a granátové jablko

V pravěku tedy ještě lidé netušili, že sex a těhotenství spolu souvisejí, takže jedinou antikoncepční metodou bylo kojení. Je pravda, že žena, která plně kojí, má minimální pravděpodobnost, že otěhotní, i když spoléhat se na to samozřejmě nedá. Už z období starého Egypta se však dochovaly písemnosti zmiňující se o antikoncepčních metodách. Egypťanky si tehdy vkládaly do pochvy pastu z krokodýlího či sloního trusu, která fungovala jako jakýsi pesar, případně směs včelího medu s uhličitanem sodným, jež mohla mít navíc spermicidní efekt. Dokonce se objevily i prapůvodci nitroděložního tělíska, ženy si do rodidel vkládaly kamínky, které měly podobný účinek. V Řecku si zase zaváděly smotek ovčí vlny namočený ve víně, případně čípky vyrobené z jader granátového jablka – což také není úplný nesmysl vzhledem k tomu, že granátové jablko obsahuje estrogen, jenž je součástí i dnešních hormonálních tablet. Ve starověku se doporučovaly poševní výplachy a známá byla taktéž přerušovaná soulož – o té se zmiňuje i Bible, v příběhu o Ónanovi, který své sémě vypouštěl na zem, aby neoplodnil vdovu po svém bratrovi, za což byl potrestán smrtí. Ostatně, jak známo, křesťanství se k antikoncepci nestaví s velkým nadšením, což je důvod, proč ve středověku, kdy křesťanské náboženství ovládlo Evropu, byla snaha zabraňovat početí tabu. Přesto se však ženy potají uchylovaly k různým podomácku vyrobeným antikoncepčním prostředkům – třeba vložení půlky vymačkaného citrónu do pochvy, což podle současných výzkumů australských vědců má své opodstatnění. Tvrdí totiž, že citrónová šťáva dokáže hubit spermie.

Ujeté rady

Kromě antikoncepčních metod, které měly určitý význam, i přestože nebyly zdaleka tak spolehlivé a pohodlné jako v dnešní době, se jako houby po dešti rojily i vyloženě nesmyslné rady. Vedle zaříkávání a magických obřadů se ženská pochva po pohlavním styku vykuřovala nebo se ženy snažily po ejakulaci partnera kýchat, aby vypudily jeho semeno. Také dámy, nutno podotknout, že zcela zbytečně, polykaly myrhu s bílým pepřem, včelí vosk s vínem, nebo hořčičná semínka s medem.

V pozdější době se objevily i další „ujeté“ rady, jak neotěhotnět: například plivnout žábě třikrát do tlamy, močit na vlčí moč, mít u sebe dětské zuby, nosit semínko šťovíku ve vlněné látce pod levým ramenem, sníst včely nebo pít zaječí krev, ovčí moč či vodu, ve které kováři chladili kleště. To možná jako jediné mohlo opravdu způsobovat neplodnost, vzhledem k možné přítomnosti olova, ale kromě toho mohla vést i k dalším zdravotním komplikacím, stejně jako čínská lidová antikoncepce: pulci osmažení ve rtuti.

Od plátěného pytlíku ke kondomu

Ačkoliv kondom jako ochranný prostředek vznikl až v 16. století, různé nástavce na penis se objevily už mnohem, mnohem dříve. Již ve starověkém Řecku či Egyptě si muži nasazovali na penis jakási pouzdra. Sloužily však pravděpodobně spíše jako erotická pomůcka.

Celý článek najdete v čísle srpen - září