Žijeme ve vizuálním světě. Více než kdy dříve. Dnes se už zcela bez nadsázky dá naše společnost nazvat jako „přeobrázkovaná“. A je velmi nepravděpodobné, že by blízká budoucnost přinesla nějakou zásadnější změnu. Internet, televize, kino, časopisy, mmsky mají jednoho společného jmenovatele, obraz a jeho působení na lidi.

Vnímání ženské krásy a její obrazové vyjádření jde samozřejmě ruku v ruce, a taktéž se spolu s rytmem doby posouvá. Pod vše, co kolegyně napsala o kyprých a zdravých ženách minulosti, se velice rád podepíšu a plně s ní souhlasím, jenže nežijeme v minulosti. Životy žen i mužů dob minulých byly v zásadních otázkách přežití daleko složitější a náročnější, než máme my dnes, a proto také měli podstatně méně času a energie věnovat se svým fyzickým schránkám a budování „kultu těla“. Na druhou stranu touha žen po úspěšných mužích a mužů po krásných ženách je tu od nepaměti, mění se povrchové znaky, ale základ těchto tužeb zůstává stejný. Nemyslím si, že dnešním ideálem ženské krásy je v očích mužů vychrtlá anorektička bez energie, která nemá čas na nic jiného, než o sebe pečovat. Nicméně žijeme ve vizuálním světě oslavujícím krásu a mládí a tím jsou utvářeny a denně upevňovány i naše představy o ideálu. Ani v nejmenším netvrdím, že je to situace ideální, nemůže být, protože je to prostě realita. V tom jsou nakonec muži, stejně jako i v dalších věcech, ve výhodě, protože zatímco u ženy není jediným aspektem při volbě správného partnera pouze vizuální stránka, tak muž je tvor podstatně jednodušší, schopen se pořádně zaměřit pouze na jednu věc, a i proto u něj v první fázi zcela dominuje právě stránka vizuální. Slova o kráse zevnitř rozhodně nejsou planými řečmi, naopak jsou skutečně ještě důležitější, jenže po pravdě řečeno „nastupují na scénu“ až v té další fázi. Jako je žena na veřejnosti hrdá na to, když její protějšek působí úspěšně a sebevědomě, protože to mimo jiné znamená, že dokáže dostatečně zabezpečit vlastní rodinu, tak muž je prostě především hrdý na to, že jeho partnerka dobře a hlavně zdravě sebevědomě vypadá, a tudíž vzbuzuje závist u ostatních samečků. Nemyslím si, že je na tom něco k odsuzování, v podstatě je to přirozené propojování světa mužů se světem žen, prosté budování přitažlivosti, jelikož zatímco muž má od nepaměti touhu po kráse ženy, tak žena má v sobě zakódovanou touhu po tom být přitažlivou.

Celý článek najdete v čísle srpen - září