Hned tuto stručnou a vyčerpávající odpověď na předešlé řádky mé kolegyně vysvětlím. Úvodem ovšem zdůrazním, že vztah s přítelem, který nám tu předkládá jako corpus delicti obecného chlapského chování a konání, je nutno brát pouze jako jedinečný originál, a nelze na jeho základě zevšeobecňovat. Zopakujme si, jak se její přítel choval. Pořád jí volal. Jistěže ne kvůli chlebu a instalatérovi. Neumí být sám, žárlí, stýskalo se mu po ní, sám se sebou nevěděl kudy kam. Odpoledne blbec. A když už dorazila, místo, aby to stýskání přiznal, a po jejím - Ahoj, už jsem tady - ji přivítal dlouhotrvajícím polibkem (na který se tak těšil), polibkem, který má tu moc změnit se záhy v první dějství milostné předehry, předvedl položárlivý a polovyčítavý výstup, zvaný „Vyšetřovací komise“. Výstup, který se mu z duše protiví a pozor, kterého se on sám šíleně bojí, protože kdyby tomu tak nebylo, při pátečním vyhrabávání trička z koše se špínou by na rovinu řekl - Jdu s Oldou k Halámkům, a do půlnoci jsem doma. A jestli ti budu při vklouznutí vedle tebe kapku vonět česnekem, nebruč, česnek je zdravej…! Správnej chlap nikdy nelže – a jestli zakrývá schůzku s kamarády „děláním byznysu“, je na tom, chlapec zbabělá, psychicky špatně a svou přítelkyni (ač se místo vyšetřování chechtá v koupelně do ručníku) má tak trochu, nebo i víc!, za harpyji! (Mimochodem – kdybych byl jezina, mezi řádky teď zašeptám - A jste si, kolegyně, jistá, že po zastávce u bankomatu zamířil do hospody a ne k busu, který ho dovezl k jeho milence? Bacha, kdo rád lže, ten i rád krade. Jiným ty jejich!)
Ale budiž, jak to u nich chodí, tak to chodí – a já si myslím, že by to tak chodit nemělo. Je-li vztah ženy a muže v pohodě, oba ví své nejen o sobě, ale i o tom druhém. A oba se při seznamovacích a oťukávacích hrátkách otevřou, aby si v nich partner mohl číst – samozřejmě, že pět, šest stránek ze sta je vytrženo, na trochu tajemství máme každý svaté právo, ale z 95 % bychom měli mít toho druhého poctivě přečteného. A mají-li se ti dva opravdu rádi, žena ráda uvěří prastaré mužské pravdě, kterou vám teď prozradím: je fajn na vás doma netrpělivě čekat a taky je fajn s chutí vás na chvíli opouštět! A při návratu „zvenčí“ je strašně fajn těšit se, až zase budeme s vámi. A nejvíc fajn na tom je, že na beton víme, že vy jste na tom stejně!
A když je mezi těmi dvěma takhle jasno, ženská odpustí tomu svému pár telefonátů navíc, a při první vyčítavé větě výslechu mu včas vlepí pusu ona (a při zouvání lodiček mu stačí rozepnout knoflíky jeho košile, aby – no, však, víte!) a když pak v pátek odchází v našpiněném triku do hospůdky, řekne mu - Hele, koukej si vzít čistou košili, jdeš mezi lidi!