Chlap potřebuje mít pocit, že je pán tvorstva, ochránce slabých žen, bezbranných dětí a starých lidí. S jednou zásadní výjimkou! Když přijde choroba nejzákeřnější, samozřejmě RÝMIČKA! Což platí bez výjimky!

Prostě se v tuhle chvíli zachovám jako Chlap, naliju si čistého vína, nebo spíš pečlivě vylouhovaného a na správnou teplotu vychlazeného čaje s dostatečně přemrštěnou koncentrací citrónu a medu, vymačkám si k tomu další kilo pomerančů, a řeknu, že kolegyně má naprostou pravdu, a že pod všechno jí uvedené se můžu jenom velkým písmem podepsat.

Myslím, že v případě rýmičky je příčina daleko více psychologickou, než fyzickou záležitostí. Muž je od přírody lovec, to je geneticky daný fakt a z něj také plyne to všechno o neohroženém pánu tvorstva, který se vypořádá s každou utrženou ránou s nehybným výrazem Conana, který právě znovu vtrhnul do našich kin, aby nám ukázal zač je toho loket, nebo spíš mužně vypracovaný biceps. Poměrně nově objevený gen GHC 1 může za to, jak vnímáme bolest, což znamená, že i tato skutečnost je dědičná. V souvislosti s tím je opakovaně potvrzeno, že obecně má žena práh bolesti vyšší než muž, a tedy ji lépe snáší. Což je ironií vzhledem k mužské roli neohroženého pána tvorstva. Nicméně z hlediska přírody je to naprosto pochopitelné. Chlap nerodí a zřejmě i proto nás příroda neobdařila toliko vysokou odolností proti bolesti a my to musíme dohánět alespoň svým postojem. Nebudu tvrdit pózou, protože, jak jsem již napsal výše, že jsme lovci, je také geneticky daný fakt. A lovec si věřit musí, jinak nic neuloví.

Celý článek najdete v čísle říjen-listopad