Zapálil si cigaretu. Pozoroval modrý proužek dýmu a ve světle zapadajícího slunce přes okno kreslil posmutnělé siluety postav, které tu už nejsou. Neměl bych tak moc kouřit, pomyslel si.

To album s fotkami hledal dlouho. Marná sláva, oči už tolik neslouží. A prsty taky nejsou tak hbité, jako dřív. Jen hlava bohužel pořád jede na plný výkon.

Pivo jen zasyčelo, když ho nacvičeným pohybem otevřel. Vždycky měl radši lahvové než točené. Nalil si plnou skleničku a otevřel album na první straně.

Vzpomínky, zvláštní směs lítosti a bláznivé radosti. Tohle všechno už jsem prožil, tohle mi už nikdo nikdy nevezme.

Život smrsknutý do několika desítek zažloutlých zmačkaných černobílých fotek.

Díval se sám na sebe, sedmdesátiletý na osmnáctiletého. Frajírek s čertovskýma očima a šibalským úsměvem, opřený o stařičkou Jawu 250.

Měl jsem tehdy první motorku ve vesnici. Všechny holky se vyhrnuly na náves, když jsem ten prskolet vytáhl z garáže. Všechny se chtěly svézt, jen jedna ne. Ta nejhezčí. Madlenka. Měla krásné veliké hnědé oči a uštěpačnou, pěkně prořízlou pusu.

Roky jsem po ní koukal a ona to nejspíš ani netušila.

„Proč sis mě vlastně vzala?“ zeptal jsem se jí po letech.

„Ty sis vzal mě,“ odpověděla. „Ukecal´s mě. To ti vždycky šlo.“

„Hrál jsem krásně na housle, proto jsi mě chtěla.“

„Kdyby ses pořád jenom nevytahoval,“ řekla.

Napil jsem se piva. Nic se nezměnilo, život je pořád stejný, jen pomalejší. Nebo rychlejší - to záleží na tom, ze které strany se na to díváme. Ubíhá čím dál rychleji, cválá jako splašený kůň a ani se nenadějeme a bude konec. To si víc a víc uvědomujeme.

Všechny chyby už jsme udělali, teď je jen hodnotíme.

Možná jsem nemusel bývat takový pruďas. Víc dávat najevo lásku, nepředpokládat, že to na mně přece musí být vidět. Nemusel jsem si myslet, že všechno na světě zvládnu nejlíp sám.

Samé samozřejmosti, které v žádném případě nejsou samozřejmé.

Lidé jsou divná stvoření. Nikdy nevíte dopředu, jak se zachovají. A hlavně nevíte, jak se zachováte sám.

Celý článek najdete v čísle duben - květen 2008