Tento druh tance (jehož název je odvozen od houpavých pohybů v bocích - hip je anglicky bok) pochází ze Spojených států amerických od hip-hopperů, kteří pouliční tanec předváděli v sedmdesátých letech jako první. Jde o čistou improvizaci - takzvaný freestyle, který se ale pod vedením zkušeného lektora může proměnit v organizovanou aerobní sestavu. Na hodinu hip-hopu si vezměte co nejpohodlnější oděv, v němž se budete cítit pohodlně. Teplátky a mikina jsou ideální kombinace. ,,Hip-hop dance souvisí se životním stylem a zálibou v hip-hopové muzice. Základem je umět dobře rozhoupat boky, zadeček a nebát se zapojit ruce. Rozhodně tento druh cvičení vyzkoušejte. Báječně zvedá sebevědomí a utužuje kondičku," doporučuje lektorka hip-hop dance Sylva.
Pouliční tanec neboli anglicky ,,Street Dance" v sobě zahrnuje všechny taneční prvky pocházející z ulice. Takže i hip-hop a další ,,černošské" styly, jako je například breakdance či popping, locking, funky nebo house dance. Stejně jako hip-hop i všechen další street dance, pouze jazz-latin a raggaeton jsou latinskoamerické, se zrodil v ulicích severoamerických měst před čtyřiceti lety. Opět jde původně o improvizované pohyby, které se však v choreografii trenéra mění v dynamické taneční představení. Secvičené taneční skupiny mezi sebou pak pořádají ,,bitvy" neboli ,,battle" čili soutěžní klání, kdo předvede propracovanější a krásnější show. ,,Miluju tance ve skupině. Má to pro mě až rituální význam a náramně se u toho odreaguju od stresu ze školy i z práce," entusiasticky říká hip-hoper Adam, kterého přivedla ke street dance nadšená tanečnice a Adamova přítelkyně Klára, jež přisvědčuje, že nejlepším oděvem a obuví na lekci tohoto tance je tradičně cokoliv pohodlného.