Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny. Jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.

Anglický básník a kněz John Donne vyjádřil tou nejvýstižnější metaforou o ostrově a kontinentu spojení člověka jako jednotlivce s celým lidstvem. Jak všichni dobře víme, tak je ostrov země dokola obklopená vodou, která existuje sama o sobě, ale přesto musí být svázána s pevninou, aby měla šanci na přežití. Zvláště v dnešní době je téměř nemožné, aby ostrov uprostřed vodní plochy přežíval sám o sobě, ale přesto si vždy každý z nich zachovává svá specifika odlišná od své „kontinentální matky“. Pojďme se proto dnes alespoň na chvíli plavit mezi třemi takovými ostrovy, náležícími třem bývalým námořním mocnostem, a objevit jejich zvláštnosti a důvody, proč strávit dovolenou právě tam.

Madeira

Začněme naši plavbu v Atlantském oceánu, asi 580 km západně od pobřeží Maroka, na ostrově Madeira, který patří do stejnojmenného souostroví náležícího Portugalsku. Ostrov Madeira je spolu s vedlejším Porto Santo jediným obydleným v celém souostroví. A jelikož je Madeirské souostroví autonomní oblastí, tak je i samo zastoupeno v Evropské unii a návštěvníci si zde mohou být jisti udržením všech standardů platných v kontinentální Evropě, stejně jako vlastní bezpečností. Historie celého souostroví se táhne už od starověku, kdy se o něm zmiňují Féničané, Řekové i Římané. Portugalci se zde vylodili na počátku 15. století a dali mu název, odvozený z „ilha da madeira“ – „ostrov dřeva“, protože v té době byla většina jeho rozlohy pokrytá převážně vavřínovými lesy. V současnosti žije na ostrově okolo čtvrt milionu stálých obyvatel, z toho asi polovina v hlavním městě Funchal, které je moderním rušným turistickým letoviskem nabízejícím zábavu a radovánky všeho druhu. Ostatně Silvestry s obrovským ohňostrojem jsou tady pověstné a hotely bývají dlouho dopředu vyprodané. Ostrov věčného jara, Perla Atlantiku, Zelený ostrov, to je jen několik přízvisek, pod nimiž na Madeiru můžete narazit. Také se říká, že je to místo spíše ke koukání, než ke koupání, takže pokud jste vyznavači každodenního mnohahodinového opékání na „nekonečných“ plážích, tak tato destinace nebude zřejmě pro vás to pravé. Což samozřejmě neznamená, že zde nejsou žádné písčité pláže, nicméně jsou pouze dvě, uměle vytvořené a nijak rozložité. Za dlouhou písečnou pláží je tedy lepší se vypravit letadlem či lodí na 40 km vzdálený Porto Santo. Nicméně pokud rádi prožíváte dovolenou aktivně objevováním přírodních krás a rozmanitostí, tak jste se ocitli na tom nejsprávnějším místě. Ono už samotné přistání vám osvětlí, že jste právě dorazili do velice zvláštní destinace, přistávací dráha totiž vybíhá několik stovek metrů do moře, kde ji nad mořskou hladinou drží obrovské betonové pilíře, prostě vskutku netradiční přistání, které rozproudí krev žilách. Proč Ostrov věčného jara je jednoduché, celoroční teploty se tu pohybují v rozmezí 18 až 25 °C, tedy žádné třeskuté zimy ani tropická léta, i teplota oceánu se stabilně drží kolem 20 °C. Právě toto, a od pobřeží směrem do středu ostrova stoupající hornatý terén, aby také ne, když je celý ostrov původně sopkou, je důvodem proč mluvíme o Zeleném ostrově s nepřeberným množstvím vegetace. Nejrozšířenějšími banánovníky počínaje, přes rozličné mnohabarevné druhy flóry až třeba po orchideje. Na tak malém ostrově o rozloze 57 x 22 km je právě díky stoupajícímu terénu několik podnebných pásem a tudíž tolik přírodních krás a zajímavostí, na něž mnohdy nenarazíte na daleko rozlehlejších místech. Jen tak namátkou třeba Cabo de Girao, jeden z největších útesů na světě, Curral das Freiras – Údolí jeptišek, obrovský horský kráter se stejnojmennou obcí vystavěnou na několika úrovních uvnitř či zmiňované hlavní město Funchal s historickým skvostem Katedrále Sé nebo Praca da Município, vznešeným hlavním náměstím s černobílou mozaikovou dlažbou. O tom, že je Madeira skutečně vyhledávanou destinací, svědčí nejlépe skutečnost, že jedním z největších příjmů její ekonomiky je právě turistický ruch. Jako každý cestovatel si asi budete chtít přivést nějakou upomínku, což je tady zcela jasná volba, buď celosvětově proslavené madeirské víno, nebo stejně známé ručně tkané krajky.

Ibiza

Za příznivého větru opouštíme Madeiru a vydáváme se Atlantikem na severovýchod, proplouváme Gibraltarským průlivem do Středozemního moře a pak podél španělského pobřeží k našemu dalšímu cíli, třetímu největšímu z Baleárských ostrovů, k Ibize. Jako je Madeirské souostroví autonomní oblastí Portugalska, tak jsou Baleárské ostrovy autonomní oblastí Španělska. Přestože je Ibiza skutečným ostrovem současnosti, tak vězte, že skalní malby a megality dokazují její osídlení již 2 tisíce let před naším letopočtem. V průběhu dějin se pak přes ni přelévali a zanechávali stopy Féničané, Římané, Vandalové i Maurové, v 11. století byla jedním z pirátských ostrovů v této oblasti, až se pak konečně v druhé polovině 15. století stala součástí španělského království. V dnešní době čítá počet obyvatel více než 100 tisíc, z čehož je asi jedna desetina trvale žijících cizinců.

Celý článek najdete v čísle srpen - září