Když jsem poprvé uviděla nadšence, jak se po turistických stezkách pohybují s hůlkami v ruce, napadlo mě jediné: „Ti běžkaři si asi nevšimli, že už slezl sníh.“ Až poté, co mě kamarádi na dovolené přesvědčili, že se zúčastníme kurzu Nordic Walkingu, jsem zjistila, že jde o zajímavý sport.

Nordic Walking dostal své jméno podle oblasti, v níž se před dvaceti lety zrodil. Původem pochází ze severských zemí, konkrétně z Finska, kde mu přišla na chuť až pětina obyvatel. Traduje se, že za jeho vznik vděčíme nepovedenému počasí, které udělalo čáru přes rozpočet pořadatelům jednoho finského běžkařského závodu. Protože nenapadl sníh, vyrazili závodníci na trasu jen s hůlkami. Pro přítomné to byla tenkrát jen legrace a nikdo z nich netušil, že zanedlouho Nordic Walking zaplaví Evropu i Spojené státy. Devět let po kuriózní události byly představeny první speciální hůlky pro tento sport a před pěti lety se nezvyklé aktivitě věnovaly už tři miliony lidí!

Máme hole v ruce

Základem sportu jsou hůlky podobné těm, které používají lyžaři. Lehce zahnutý hrot ve spodní části však neobklopuje sněhový košíček, ale bývá chráněn gumovou patkou. Ta se hodí při chůzi po asfaltu, zatímco v lese či jiném přírodním terénu ji lze sundat. Na opačném konci hole najdete speciální úchytky, do nichž uvelebíte své ruce. U některých typů je lze jednoduše odepnout, abyste zápěstí nemuseli vyndávat, když se budete chtít podrbat na hlavě, aniž byste sobě či svému společníkovi vypíchli oko.

Hole jsou opravdu lehké jako pírko, nejčastěji se vyrábí z hliníkových slitin či karbonu. Seženete je v rozmezí od 400 až do 3000 korun a při jejich výběru byste se měli věnovat hlavně jejich správné délce. Vypočítáte ji snadno tak, že svou výšku vynásobíte číslem 0,86. Ti, kdo se nekamarádí s matematikou, mohou počet centimetrů odhadnout tak, že při uchopení hole by jejich napřažená paže měla svírat pravý úhel s tělem.

Celý článek najdete v čísle duben - květen 2008