Snowkiting je novodobý sport, který zaujme adrenalinové nadšence, ale i vyznavače přírodních krás. Jízda by se dala připodobnit freeridu. Sami si určujete, v jakém terénu budete jezdit – a v tomto případě se nemusíte ohlížet ani na gravitaci! Při snowkitingu můžete jezdit po rovince, z kopce, do kopce či jakýmkoliv směrem, a to bez šlapání, bez front a zadarmo!
A v čem je tajemství? Základem je vítr a tažný drak (kite), který vzdáleně připomíná paraglidové křídlo upevněné na šesti 20ti až 30metrových šňůrách, na jejichž konci je takzvané řídící rahno. Za jeho pomoci se drak ovládá. Pro zjednodušení manévrování si kolem beder zapnete trapéz (bederní pas) vybavený hákem pro zajištění draka. Bez něho byste si vytahali ruce jako opice. Samozřejmě jen toto nestačí, ještě je nutné se naučit draka ovládat, aby vás táhnul, kam si budete přát.
Připravit, ke startu, pozor...
Na následujících řádkách vás oblažím trochou snowkitingové teorie. Důležité je vědět, že existují různé zóny, ve kterých má drak rozdílnou sílu tahu. Zóna s největší silou se nazývá „power zona“ a nachází se po směru větru kolmo před vámi. Když to přepísknete, můžete skončit jako Přemysl Oráč, akorát s tím rozdílem, že pole asi nezoráte celé. K tomu, abyste si mohli dát chvilku pohov, slouží „klidová zóna“, kdy je drak nad vaší hlavou. Pravá a levá strana jsou „mírné zóny“. V nich si jízdu s dráčkem užijete v klidu. Kite se ovládá pomocí malých osmiček, jimiž určujete nejen směr, ale i rychlost jízdy, dle toho, v jaké zóně ho udržujete.
Nejprve je dobré se naučit „strojit draka“. Pokud bude špatně připravený, buď nevzlétne vůbec nebo bude neřiditelný. Strojení spočívá ve správném navázání šňůr na ovládací madlo a draka. Nesmí být nijak překřížené a naopak musí být pevně přivázané na konce draka a rahna. Vše je barevně označeno, takže v tom není žádná velká věda. Pozor, při strojení musíte mít draka položeného po směru větru!
Pak následuje odhodlání a start do oblak. To se samozřejmě z kraje zdá být zcela nemožné, ale stačí jen chvilka praxe a pak to jde samo. Chytněte šňůry z jedné strany draka a přitahujte je směrem k sobě tak dlouho, až se dostatečně naplní vzduchem a vzlétne. Je dobré si zažít jeho ovládáni dříve, než stoupnete na lyže či snowboard. Používají se k tomu malé cvičné kity, na kterých se naučíte rozpoznávat sílu jednotlivých zón, měnit směr a podobně. Když toto všechno zvládnete a drak vás poslouchá lépe než ten váš doma, můžete skočit na prkno, lyže, sáně či lopatu a vyrazit vstříc divoké jízdě. Drobná rada z vlastní zkušenosti – rozjíždějte se vždy zešikma, jinak skončíte na kolenou líbajíce sníh.
Závislost na létání
Pokud se prokoušete skrze začátečnické neúspěchy, pády, kypření půdy a různé jiné nezdary, můžete se snadno stát na kitování přímo závislí. Pocit volnosti a nabité svobody vás nenechá v klidu spát a budete si chtít užívat nekonečných možností kitingu. Někteří borci dokáží svištět rychlostí až 75 km v hodině, a to už je slušný mazec. Kiting není jen rychlá jízda, ale i metrové skoky do výšky či dálky. Můžete provádět různé triky, otočky a podobně. Tento adrenalin není jen sezónní záležitostí, nýbrž celoročním sportem v různých obdobích. Základem je vždy drak, a pak už záleží na vás, na co si stoupnete. Podle toho, na co naskočíte, jsou odvozeny i názvy jednotlivých sportů. Kiteboarding je super záležitost pro milovníky vody. Pro suchozemce je landkiting, kdy můžete jezdit na mountainboardu, nebo ve speciální bugině či na terénních in-linech. Kiting rozhodně není sport, při kterém byste se nudili a aspirovali na získání Guinessova rekordu v točení vlasů na ukazováčku. Naopak! Jedná se o adrenalinový bonbónek mnoha tváří.
Bezpečnost nadevše
Jako každý sport, i kiting má svá bezpečnostní pravidla. Když je budete dodržovat, nemůže se vám nic stát. Jednou z důležitých zásad je, abyste měli vždy dostatek odstupu od ostatních kiterů, nevyskytovali se v blízkosti elektrického vedení, lesů, budov a podobných překážek. Drak by se vám mohl zamotat a vy s ním, nebo byste mohli být vtaženi do větrného proudu. V případě blížící se katastrofy máte několik možností, jak vzniklou situaci řešit. Jednou z nich je puštění ovládacího ráhna. To má za následek ztrátu tahu, vypuštění vzduchu z draka (říká se tomu „vyvlátí“) a postupné klesání. Nepomůže-li tato finta, tak s ním, lidově řečeno, praštíte o zem tím, že ho prudce stočíte k jedné straně. Když je úplně nejhůře a není možné dostat draka dolů, tak jej pomocí XXX (zjistím zítra) odpálíte. Sice riskujete, že vám uletí nenávratně pryč k nebi, ovšem je to pořád lepší, než kdyby vám s ním uletěla i vaše duše. Nezbytnou bezpečnostní výbavou je helma a trapéz, též se doporučují chrániče na kolena.