Do popředí se dostávají jemné, pastelové a neutrální barvy. Místnost je často navrhována tón v tónu, aby co nejvíce vyzněly harmonie a soulad. Protože se koupelna stává místem odpočinku, je třeba dle tohoto požadavku volit i barvy. Často se používají zemité a přírodní odstíny, velmi oblíbené jsou hnědé a béžové palety, které navozují klid a pohodu. Trendy jsou také metalické, lesklé až kovové povrchy, které evokují hi-tech styl. Setkat se můžete i s retro nebo luxusními koupelnami v zámeckém stylu, kde se objevuje zlatý dekor. Netradiční barvy je možné vidět na sanitární keramice. V dnešní době nemusí být vše bílé. Umyvadla, toalety, ale i vany se vyrábí v černé, hnědé, či krémové barvě. Někteří výrobci umí i červené, modré, žluté a další odstíny, které jsou zajímavé do neutrálně až fádně laděného interiéru.
Přestávají se vzájemně kombinovat výrazné a agresivní barvy, jak bylo zvykem v minulých letech. Pokud přeci jen chceme použít výraznější tóny, budou ideální jako doplňkové.
Musíme však zdůraznit, že žádná barva není zakázána. Vše záleží na konceptu celého bytu či domu. Cílem je zakomponovat koupelnu do celkového stylu interiéru, aby krásně ladila a ničím nerušila.
Motivy z přírody hrají prim. Různé lístečky, rostliny a květiny jsou nejčastějším vzorem. Spíše než malé obrazce se používají velké dekory, které se sestavují z několika částí. Oblíbené jsou také geometrické tvary, ale vždy v jednoduché, čisté podobě. Nově se na trhu objevují i fotomotivy, se kterými se však musí zacházet opatrně, aby výsledek nepůsobil nevkusně až kýčovitě. Snad nejpoužívanější jsou jednobarevné obklady, buď s hladkým povrchem, nebo s jemnou strukturou. Zajímavé jsou i typy s výraznou strukturou, která pak dominuje celému prostoru. Kombinace více vzorů, listel nebo bordur není příliš žádaná. Tyto zdobné prvky se eliminují, pokud však nejde vyloženě o záměr designéra. Protože koupelny jsou často nejmenším místem bytu, je lepší držet se pravidla, že méně znamená více.
Stále jsou „in“ keramické obklady. Je to hlavně z praktického důvodu, protože jejich údržba je relativně jednoduchá. Dlaždice se používají velkoformátové, s rektifikovanou hranou, aby byla spára mezi nimi co nejmenší. Velkou roli hraje i barva spárovací hmoty, kterou je lepší volit kontrastní vůči obkladu. Lze použít i barevnou spárovací hmotu a vytvořit tak originální sestavu. Stále se aplikují již dříve oblíbené mozaiky. Jsou k dostání nejen v klasické podobě, kterou známe, ale i různé netradiční duhové druhy, mozaiky z kamínků, skla a podobně. Tyto prvky je lepší použít na menší plochu, spíše jako doplněk či orámování.
Více se pracuje se sklem, které prostor provzdušní a opticky zvětší. Sklo se používá na příčky, ale i umyvadla a nábytek. Zajímavě vypadají i luxfery, které mohou ohraničovat sprchový kout či nahrazovat zděnou příčku mezi koupelnou a chodbou. Upouští se od keramických vaniček a používají se spíše vyzděné sprchové kouty s odtokovým kanálkem, které umožňují větší variabilitu a přizpůsobení danému prostoru.
Do místa očisty lze zakomponovat i nerez, který je však horší na údržbu. Také se používá umělý kámen, ze kterého lze vyrobit umyvadlo, vanu i nábytek. Vše záleží na fantazii a finančních možnostech. Setkat se můžete s využitím přírodního kamene, ze kterého se nejčastěji dodávají typizovaná umyvadla nebo obklady. Stěny je možné vyřešit pomocí omyvatelné výmalby či speciálního štuku, který rázem změní styl interiéru. Na podlaze nemusí být nutně dlažba, do koupelny lze instalovat speciální laminátovou krytinu či vinyl, který je odolný, dobře se udržuje a můžete vybírat z mnoha dekorů a barev.
Do popředí zájmu se dostává dřevo, jež lze v koupelně použít téměř na všechny prvky. Velmi zajímavá jsou dřevěná umyvadla, která jistě ocení milovníci přírodních materiálů. Je však třeba brát v úvahu, že tento krásný kousek si zaslouží vyniknout a proto by mu měl být přizpůsoben styl koupelny. To samé platí o dřevěných vanách. Zde je třeba ještě počítat váhou, protože napuštěná vana váží až 260 kg. Nejpoužívanějšími dřevinami pro tento druh sanity jsou modřín, cedr, mahagon, ořech, třešeň či kvalitnější teak.