Petra Faltýnová o kariéře modelky, o českém showbyznyse, o Americe, o výchově dcery i o uheráku.

Nemůžu začít ničím jiným. Prosím tě, řekni mi, jak to děláš, že máš tak super figuru?

Mám vytrénované svaly z doby, kdy jsem jako malá závodně lyžovala. Ony si to ty svaly pamatují. A dřív jsem taky hodně cvičila. Poslední rok na to ale trošku kašlu.

Vždyť máš postavu jak bohyně. To se mi nechce věřit.

Ráda bych Ti řekla, že je to sexem, ale úplně tak to není. Smích. V Americe jezdím hodně na kole a když si můžu vybrat mezi schody a výtahem, jdu radši po schodech. Samozřejmě, když mám důležitý kšeft, tak se zblázním, nechám si od trenéra vypsat program a dva měsíce v kuse makám. Pak si ten job odpracuju a zase na to chvíli kašlu. Mám takové vlny. Půl roku cvičím pravidelně, hrozně mě to baví a nemůžu bez toho být a půl roku mě ve fitku neuvidíš. Musím ale přiznat, že po narození Adriany se v jídle nemusím moc hlídat. Nevím, čím to je.

Není to třeba tím, že starat se o dítě je docela náročné?

Je to sakra náročné.

Když porovnáš svůj život teď a před narození Adrianky. Co Ti v něm teď nejvíc schází?

Schází mi spánek. Babičky jsou obě z daleka a tak vždycky chodí hlídat k nám, což znamená žádný odpočinek. Mně ani tak nevadí vstávat k malé v noci, jsem noční pták, ale nedávám ta rána. No a pak mi asi schází ten malý cestovní kufřík. Byla jsem zvyklá opravdu hodně cestovat. Dělala jsem klidně čtyři sta osmdesát letů ročně.

Po porodu šla tvoje kariéra na chvíli stranou, práce modelky ses ale nikdy úplně nevzdala. Je ještě něco, co bys v téhle branži chtěla dokázat?

Myslím, že v modelingu jsem dosáhla svého. Od kampaně pro pana Armaniho až po Kenzo a Dolce a Gabannu. Jsem spokojená. Co jsem třeba hrozně chtěla, byla Victoria Secret, ale nemůžeš mít v životě všechno.

Vzpomeneš si, která zakázka tě potěšila nebo bavila nejvíc?

Srdcovka byla asi kampaň pro Armaniho. Billboardy byly na letišti a všude na ulicích... Za to jsem dostala zaplaceno jen minimálně, ale to zvedlo honoráře mých budoucích jobů na několikanásobek a ten už si držím. Díky tomu jsem přestala chodit na castingy. Finančně mě nejvíc bavila celoevropská kampaň pro Pantene, ze které se pak stala celosvětová a trvala 2 roky.

Jaký je rozdíl v práci modelky v Čechách a v zahraničí?

Tady stačí, aby sis nechala udělat prsa, a můžeš chodit přehlídky, což je absurdní. V zahraničí musíš mít book, portfolio, musíš se něčím reprezentovat a hlavně platí, že čím víc klientů a focení pro časopisy máš, tím víc jsi modelka. Což tady dokázala málokterá...

Co říkáš na český bulvár?

Český bulvár je totálně trapný a hlavně zlý. Asi vychází z toho, co lidi chtějí číst, což je ještě smutnější. Bohužel tu neexistuje právo, které by hájilo a chránilo známé lidi nebo vlastně kohokoli obecně. Nemůžeš přece jen tak o někom říct, že je gay, uveřejnit to a smát se mu při tom do očí. To prostě nejde. V Americe by takové jednání médií mělo úplně jiný dopad. U nás ne. Je to škoda, český právní systém je prostě takový.

Zahraniční bulvár ti přijde férovější?

Konkrétně třeba v Americe si paparazzi aspoň dají tu práci, že si počkají a pak vyfotí to, co vidí nebo co jim celebrity dovolí. A s tím se holt nedá nic dělat. Ale tady se hraje na to: pojďme udělat, že my jsme vás jako vyfotili, že jako nakupujete. A ty se obléknou do největších značek, hlavně aby to bylo všude poznat, vezmou si sluneční brýle, i když je venku zataženo, a dělají ze sebe celebritu. V tomhle mě baví třeba Diana Kobzanová. Ta si klidně oblékne tepláky, vezme psa a jde se s ním projít. Prostě úplně normálně.

Máš představu, kdy sekneš s modelingem?

Už jsem s tím sekala několikrát, ale pak vždycky přišla nabídka, která mě zaujala. Nikam se nehrnu, necpu, rozhoduju se podle konkrétních nabídek.

Co považuješ v současnosti za svůj domov?

Doma jsem tady, ale i v Miami.

Po čem českém se ti, když jsi na Floridě, nejvíc stýská?

Chvilku přemýšlí. Český bulvár? Smích. Ten to asi nebude. Asi uherák, i když ten vlastně není český.

A naopak, co z Ameriky postrádáš tady?

Úsměv lidí a takový ten „easy“ styl života.

Celý článek najdete v čísle únor-březen